Cheikh Lô
Bambay Gueej
WCD 057
Album senegalského zpěváka a skladatele, v časopisu Time označovaného za jednoho z afrických budoucích hvězd, je funkovým pokračováním vychvalovaného Né la Thiass (Night and Day) z roku 1997. BAMBAY GUEEJ (Bamba, Ocean of Peace) byla nahrána v Youssou N Dourově studiu s vlastní Lôovou sestavou z Dakaru – bicí, tama, perkuse, kytary, basa a saxofon – rozšířenou o oduševnělou sekci žesťů vedenou a zaranžovanou Pee Wee Ellisem (např James Brown a Van Morrison), s příspěvky Oumou Sangare z Mali a legendárního kubánského flétnisty Richarda Eguese. Nábožensky vnímavý hudebník Lo nosí dready a patchworkové oděvy typické pro stoupence Baye Fall, islámské sekty založené v Senegalu Cheikhem Amadou Bamba, kterému je titulní skladba věnována. Tradiční zpívaný hymnus v závěru alba je vhodným návratem k jeho původním kořenům po albu, které se pohybuje jasně zbarvenou a přesto hluboce soukromou hudební krajinou.
Skvělost Lôova debutu Né la Thiass tkví ve vrstvených mbalaxových rytmech a jeho melodickém zpěvu. V Bambay Gueej obohatí Lô tyto prvky funkem a soulem, uspokojí tak své fans a zároveň vnáší novoty. Bambay opět obsahuje mluvící bubny, akustickou kytaru, afrokubánské žestě, avšak zvuk je uhlazenější a rytmy výraznější. Saxofonista Pee Wee Ellis dal žesťům vyniknout a hammondky prolnout mixem. Lôův jasný, chraplavý hlas v Né la Thiass vyvolá husí kůži, když duchovní poselství stoupá k nebesům. Jeho radostný zpěv stále tančí andělsky jemně a nepřehluší hudbu, která je prchavá jako oblaka. N'Jarinu Garab (The Tree) je jeden z nejnakažlivějších kousků stejně jako funková Bambay Gueej. Laskavý, mdlý hlas Oumou Sangarého se objeví v Bobo Doulasso, zatímco Lô vykouzlí malijskou lidovku převlečenou do R&B šatu. Je to pěkné Lôovo navázání, nejenom kvůli jeho obrovskému talentu, ale také protože si uvědomuje kým je a co v hudbě znamená --Karen K. Hugg
Informační brožura má 12 stránek skládacího formátu s fotografiemi a texty skladeb
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.