Marta Sanchez představí Praze emocemi nabitý, hluboce osobní repertoár kritikou oslavovaného triového alba Perpetual Void
V Madridu narozená, v New Yorku působící pianistka a skladatelka dokázala přetavit životní trauma do ohromné tvůrčí energie a skladeb, které posilují. Marta Sanchez přiletí se svým americkým triem do Prahy na vrcholku tvůrčích sil. Koncert se koná 1. dubna 2025 v Atriu na Žižkově.
Martu Sanchez už z našich pódií známe jako sólistku, vystoupila v Praze v rámci Mezinárodního festivalu jazzového piana 2021. Nyní máme ovšem možnost poznat ji nejen v novém repertoáru, ale také v odlišné roli, jako temperamentní kapelnici tria.
Název nového Martina alba a turné Perpetual Void, Věčná prázdnota, nepůsobí zrovna optimisticky. Marta Sanchez také hudbu zkomponovala v období hlubokého osobního traumatu, smutku a pocitu ztráty. Jenže právě žal už inspiroval mnoho velkých děl. A také nové kompozice Marty Sanchez nejsou nijak depresivní, ale naopak burcující a ve svém účinku osvobozující. Jak naznačuje už rozhodnutí, vtělené do názvu kompozice I Don’t Wanna Live The Wrong Life And Then Die: Nechci žít špatný život a pak umřít. Autorka se tu nebojí strhujících hříček z nezvyklými harmoniemi a chaotickými klastry tónů, ze kterých se nakonec vyloupne pozitivní, povzbuzující, vzletné finále.
Perpetual Void (2014) není prvním titulem, který vyvolal u kritiky bouři nadšení. Potlesk se strhl už po vydání alb Partenika (2015) a El Rayo de Luz (2019), které obě zařadila redakce The New York Times mezi „10 nejlepších jazzových desek roku“ a které doprovázely oslavné recenze ve specializovaných magazínech DownBeat či All About Jazz. Ovšem přijetí Perpetual Void recenzenty předchozí chválu snad ještě předčí: „Pokud tohle vzrušující a inspirativní album skutečně pojednává o zármutku, tak o takovém, ve kterém Marta neustrnula, ale posílil ji,“ chválil pianistku recenzent DownBeatu.
Marta Sanchez (*1980, Madrid) absolvovala klasické vzdělání na úrovni konzervatoře. Na akademický stupeň už ovšem postoupila, vedle oboru soudobé hudby, také jako adeptka jazzových disciplín. Brzy začala sbírat ceny v soutěžích Jazzargia International Jazz Contest či San Martin de la Vega Jazz Contest. V roce 2005 založila svoji první kapelu, klavírní trio, se kterým vydala i svůj albový debut Lunas, Soles y Elefantes (2007). Už o rok později ovšem rozšířila obsazení na kvarteto, zachycené na titulu La e Spiral Amarilla z roku 2011. Ve stejném roce získala stipendium na New York University a přesunula se za oceán, kde se brzy stala dobře slyšitelnou součástí jazzové scény. Krom toho, že natáčí jazzová alba a vyráží na mezinárodní turné, skládá i scénickou hudbu a na několika filmových festivalech získala cenu v kategorii „soundtrack ke krátkému filmu“. Nezanevřela ani na svět soudobé hudby, v letech 2017 a 2021 získala grant k pobytu v umělecké MacDowellově kolonii, kde se věnovala komponování pro preparované piano.
Ačkoliv s výjimkou zmíněného debutu se Marta Sanchez triovému formátu vyhýbala a volila větší sestavy, Perpetual Void představuje šťastný návrat k vlastním kořenům. Do Prahy sice dorazí s jiným obsazením, než které nahrálo Perpetual Void, což ovšem neznamená, že horším. Ostatně pianistka je známa tím, že sestavu hudebníků ráda obměňuje, aby udržela inspirativní dynamiku souhry a co nejvíce se vzdálila rutině.
V Japonsku narozená, v Kalifornii vychovávaná a v New Yorku etablovaná kontrabasistka Kanoa Mendelhall hudbu Marty Sanchez dokonale prociťuje a podporuje její ženskou energii. Kanoa jako desetiletá zahájila klasickou průpravu v oboru violoncello, ovšem ve dvanácti ji tak nadchl kontrabas a jazz, že změnila zaměření. A už jako třináctiletá odehrála první profesionální představení. Později absolvovala newyorskou Columbia University a Julliard School Of Music, kde k jejím pedagogům patřil i legendární Ron Carter. Za sebou má spolupráci s hudebníky jako Aaron Parks, Marquis Hill nebo Dayna Stephens.
V Izraleli narozený bubeník Ofri Nehemya je zdejšímu publiku samozřejmě dobře znám. Jak díky spolupráci s basistou Avishaiem Cohenem, tak dlouholetému hraní s pianistou Shaiem Maestrem, se kterým natočil dvě desky pro label ECM. Ofri se narodil do muzikantské rodiny a první lekce bral od otce, poté absolvoval Thelma-Yellin High-School for Arts. V roce 2014 zformoval první vlastní kvarteto. Ve svých dvaadvaceti, v roce 2016, přesídlil do New Yorku, kde nastoupil do kapely basisty Omera Avitala. O dva roky později spoluzakládal GTO Trio.
https://www.youtube.com/watch?v=WJxqN23wsiQ
https://www.youtube.com/watch?v=_A0WvsIGq5g
https://intaktrec.bandcamp.com/album/perpetual-void
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.