Navzdory svému mládí už si Shuteen Erdenebaatar (*1998, Ulánbátar) stihla vybudovat na mezinárodní scéně renomé. Je držitelkou prestižní German Jazz Award 2024, které předcházela řada dalších ocenění. Včetně 1. místa Kurt Maas Jazz Price 2021, zahrnujícího stipendium na Berklee College Of Music v americkém Bostonu.
Shuteen je hudebnicí velmi všestrannou. Díky klasické průpravě má za sebou vystupování s Mongolskou státní operou či Mongolským státním filharmonickým orchestrem, stejně jako s bigbandy a jazzovými comby. Vede vlastní kvartet, hraje v Lightville Duu a založila také dvacetičlenný crossoverový Chamber Jazz Orchestra. V roce 2023 podepsala smlouvu s newyorským labelem Motéma, u kterého vydala album Rising Sun a chystá další dva tituly.
https://www.youtube.com/watch?v=ZzRzSTlLjxw
Moisés P. Sánchez (*1979, Madrid) patří k nejrespektovanějším jazzmanům španělské scény. Ostatně jeho album Unbalanced: Concerto For Ensemble (2019) bylo nominováno na Latin Grammy. Vedle vlastní dvacetileté sólové dráhy spolupracoval s osobnostmi jako Plácido Domingo, John Adams či Chuck Loeb.
Se Shuteen ho pojí všestrannost jak co do žánru, tak schopnosti vyniknout v jakémkoliv obsazení. Rád účinkuje s orchestry, natočil mj. s Bratislavským symfonickým orchestrem album Adam The Carpenter (2008). Nebo sám, což dokumentuje nahrávka sólového piana Soliloquio (2014). Vede trio i kvinteto. Věnuje se jazzovým variacím skladeb J. S. Bacha či Bartóka, ale není mu není cizí ani jazzrocková fúze. Na objednávku Španělského národního baletu napsal balet Elektra. Pracuje i jako producent pro španělské písničkáře a popové hvězdy.
https://www.youtube.com/watch?v=auyxuXCxNH4
Během druhého festivalového večera 25. listopadu pozvou posluchače v Atriu na Žižkově do světa klavírní jazzové virtuozity dva brilantní evropští hráči, Piotr Matusik z Polska a jeho italský kolega Antonio Faraò.
Piotr Matusik (*1991, Bielsko-Biala) absolvoval Hudební akademii v Katovicích. Z mezinárodních soutěží si odnesl slušný počet prestižních cen. Například v oboru skladby zvítězil v belgické B-Jazz 2016. Je členem World Orchestra Grzecha Piotrowského, doprovází zpěvačky Ewu Bem či Justynu Steczkowskou, spolupracoval s Apostolisem Anthimosem, spoluzakladatelem slavné polské skupiny SBB. Ale především vede vlastní trio. V něm rád střídá klavír se syntezátory, během sólového recitálu ovšem předvede dokonalý cit pro čistě akustický zvuk.
https://www.youtube.com/watch?v=ExSbJOksK-M
Antonio Faraò (*1965, Řím), s kapelnickou diskografií u prestižních značek jako Verve, CAM Jazz, Warner či Enja, je našemu publiku znám i díky spolupráci s Miroslavem Vitoušem. Ten účinkoval na Antoniově albu Takes On Pasolini (2005). Na deskách fenomenálního pianisty ovšem neváhali hrát ani legendy Jack DeJohnette, Marcus Miller, Lenny White či Manu Katché.
Faraò také patří k žádaným sidemanům. Doprovázel Johna Abercrombieho, Lee Konitze či Tootse Thielemanse. Natáčel i ve studiích Abbey Road s Londýnským symfonickým orchestrem pro soundtrack k filmu Hledejte Anthonyho (2005). https://www.youtube.com/watch?v=sgPII55ubjE
Třetího večera 2. prosince se festivalové dění vrátí do sálu Nuselské radnice s argentinským virtuózem Pablem Murgierem a izraelskou, či spíše kosmopolitní osobností Yonathanem Avishaiem.
Pablo Murgier (*1988, La Plata) se narodil v Argentině, nicméně od roku 2017 žije v Paříži. Hudbu rodné země však nezapřel. Přivezl si ji uloženou ve vlastním srdci. Tango navíc s láskou obohacuje prvky jazzové improvizace. S Pablo Murgier Ensemble získal v roce 2017 World Tango Orchestra Award. A netřeba asi dodávat, že tango umí mistrovsky i bez doprovodu svého orchestru. Přesvědčit se o tom lze na sólovém klavírním albu Los Espejos (2019).
https://www.youtube.com/watch?v=iij1Jfwdgao
Yonathan Avishai (*1977, Tel Aviv) vyrůstal nejen v Izraeli, ale také v Japonsku. A později se usadil, stejně jako jeho mladší nástrojový kolega Pablo, ve Francii. I v tom můžeme hledat kořeny jeho originality a neotřelých hudebních postupů, svobodně čerpajících z rozličných kultur. „Jeho zvuk i styl jsou radikální. Dělá pauzy tam, kde byste je nečekali,“ napsali o něm s nadsázkou.
Yonathan se prosadil jako kmenový člen kapely trumpetisty Avishaie Cohena, se kterým vydal pět alb u stylotvorného labelu ECM. Hrál i s Omerem Avitalem. Zároveň však jde o zkušeného sólistu a také leadera.
https://www.youtube.com/watch?v=y7EIH1A_2sg
Finále 29. MFJP proběhne 9. prosince v Atriu. Do svátečně adventní nálady jistě zapadne jak klasicizující i experimentující styl Jeana Michela Pilce, tak temperamentní hra Alfreda Rodrigueze.
Pianista, skladatel a uznávaný pedagog Jean Michel Pilc (*1960, Paříž) podlehl v roce 1995 lákání Ameriky a přestěhoval se do New Yorku. Dobře udělal, protože v jazzovém pupku světa jeho talent rozkvetl. Jak díky studiu na Newyorské universitě, tak zásluhou koncertování v legendárních klubech Bird Land, Blue Note či Knitting Factory. Stal se hudebním ředitelem kapely samotného Harryho Belafonteho. Hrál s Johnem Abercrombiem, Royem Haynesem či Michaelem Breckerem. Komponoval scénickou hudbu k filmům. Později ovšem zvolil přece jen volnější tempo kanadského Montrealu, kde učí na McGillově universitě.
Snad nejvýstižnější charakterizoval Pilcovu tvorbu právě Belafonte: „Vedle toho všeho, co lze říci o jeho mistrovské technice a kráse úhozu, je to nepředvídatelnost, která je ústředním bodem jeho pozoruhodného talentu.“
https://www.youtube.com/watch?v=gbuyOvr2kgA
Alfredo Rodríguez (*1985, Havana) má hudbu v krvi, vždyť pochází ze slavné muzikantské rodiny. Jeho otcem je zpěvák „Alfredito“ Rodríguez. V roce 2006 si mladičkého Alfreda vybral hvězdný producent Quincy Jones, aby zahrál na slavném Montreux Jazz Festival. Rodríguez nezklamal a Quincy Jones se mu na oplátku stal producentem a mentorem.
Nominaci na Grammy získal Rodríguez v kategorii Nejlepší instrumentální aranžmá za úpravu klasické písně Guantanamera, ovšem sám píše silné kompozice. Kritika ho chválí mimo jiné za schopnost „koncepčně hladce propojit bebopovou tradici i melodickou invenci Keitha Jarretta s kubánským dědictvím“. Alfredo přitom nezapomněl na svoji erudici v klasické hudbě, získanou na havanských konzervatořích. A klidně k tomu všemu přidá strhující jazzovou reinterpretaci hitu Michaela Jacksona.
https://www.youtube.com/watch?v=rWlG57gL2cw
Mezinárodní festival jazzového piana zkrátka opět přiveze reprezentativní ukázku klavírního kumštu z nejrůznějších koutů světa. Hudbu mimořádně kvalitní, ale zároveň sdílnou a neuvěřitelně pestrou.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.